Přemysl Oráč
Potřebujeme zlepšit podmínky v zemi, uznali naši vládní. A tak noci přemýšleli, co tak lidé potřebují, co by zlepšilo život a podmínky v naší zemi České. A přišli na to, že našim lidem schází nezávislost, dobré a zdravé jídlo a tedy vlastní soběstačné hospodářství. Tak se usnesli a sepsali dokument o tom, na co vlastně přišli. Jenže stala se nečekaná věc.
Naši vládní totiž při psaní dokumentu udělali malou chybičku a místo farmářům a poctivým lidem napsali, že dají pozemky a peníze farářům. A tak se také stalo! Na nejedné velké poradě se usnesli, že tohle je nejlepší řešení a že to vyřeší mnoho problémů. A tak místo díků lidem, kteří se dřou někdy až do úmoru, dostali vše ti, kteří pro dobrou obživu člověka neudělali nikdy nic, naopak jen požadovali a nárokovali si, co jen mohli a také usilovali o naše vykořenění.
Je to velezrada a nebo je to jen nedbalá chyba dokumentu či nevědomé konání?
A co my? Podívejme se raději na sebe, tam je možné nalézti pravdu snáze.
Pravdou je, že jen sedíme, čekáme a nechali jsme hrstku, která byla na to určena, jednat za naši věc. Lidi které neznáme a ani nevíme na čí straně jsou. Zdá se, že se o to vlastně ani nestaráme. Avšak jedno vím, že mnohým to jedno není. Nenecháme si přeci sebrat o co naši předkové po generace bojovali. Nepřijdeme o naši ornou půdu, lesy o naše snad nejcennější dědictví.
Poselství Přemysla oráče totiž mluví jasně.
Je to naše určení, naše zemská podstata. Býti farmáři, děkovat za plody, které nám země poskytuje. Starat se o Zemi jako takovou. Neboť díky ni tu můžeme žít.
A farmářů bude zde tolik, abychom všichni, co tu jsme, nemuseli pocítit hlad či nedostatek. Ba naopak budeme mít natolik, že budeme moci hosty vítat! To je také našim určením, které nám předal náš bájný prapředek Hostivít. Jak krásně se doplňují.
Ti kdo následují kroky našich předků ví, co je pro nás podstatné. Nezradí tuto věc, jelikož ví, že dává smysl a možnost lepšího života pro nás pro všechny. Naši prapředkové totiž mluví docela jasně. Mluví k nám, byť již jsou více než tisíc let po smrti. Co by nám asi řekli?
Studujme co je nám blízké, ať víme jaká je naše role národa.
Postavme se již teď za smysluplné myšlenky, ať v budoucnu víme, že v tom nejsme sami.
Prvním krokem je uvědomění, že tyto myšlenky o soběstačném hospodářství jsou ty pravé a hodné k následování. Nenechat se ukolébat či přesvědčit, jak to či ono je to pravé a že musíme býti spokojeni s tím co máme, že je to vlastně lepší. Hraje se na lenost, pohodlnost, výhody.
Aby se mohl svět hýbat, je zapotřebí, aby se každý Čech, Moravan, Slezan vyjádřil. A tak neváhej a sdílej :)
Nic tak krásného jsem dlouho nečetl :)
(Král "Intrikán" :), 17. 10. 2017 0:40)